Trnávka popáté - štěrkování a patinace
Napsal Radek | 1. října 2015
Sjízdnost nádraží Trnávka byla ověřena nejen v domácích podmínkách, ale i na provozním setkání v Mohelnici, takže nadešel čas dokončit nástupiště a veškeré zaštěrkované prostory v kolejišti.
Zprvu jsem se snažil vytvořit naráz tvar, strukturu i barvu štěrkovaných povrchů, ale tato cesta se ukázala slepou. I při namíchání posypu žádané barvy vyšla finální barevnost a struktura povrchu pokaždé jinak - v závislosti na technologii nanášení. Při sypání sítkem do lepidlem natřené plochy se vlastnosti posypu nemění, zatímco např. při tmelení směsí posypu s disperzí je výsledný vzhled tmavý a hrubý.
Takže po odstranění prvního nepovedeného nástupiště jsem se rozhodl pro postupnou tvorbu. Nejprve jsem z různobarevného Polákova prachu vymodeloval tvar všech povrchů a nedbal na jejich rozdílnou barevnost. Poté jsem ze zásob práškových pigmentů namíchal odstín "čistého" štěrku a velkým štětcem nahrubo sjednotil barevnost všech povrchů.
Při míchání patinátorů je třeba myslet na to, že ve finále dostane celé kolejiště rezavý přeliv, který sjednotí přechod mezi hrubým zaštěrkováním a chodníky. Proto jsou rez a hnědé tóny ve směsi zastoupeny jen minimálně. Velmi užitečné je nedokonalé promíšení původních pigmentů, které při nanášení způsobí "flekatost" povrchu, a ten pak nevypadá plastově uměle.
Na závěr dva obrázky pro srovnání vzhledu před a po patinaci.