Trnávka pošesté - ovládání výhybek

Napsal Radek | 4. října 2015

imagePřestavníky výhybek a jejich ovládání jsem (teoreticky) řešil a měnil od samého začátku projektování Trnávky. Už z dřívějšího projektu mi zůstalo několik servopřestavníků postavených podle brněnského vzoru. Řídil jsem je vlastní elektronikou postavenou na procesorech PIC a popravdě, nic moc extra to nebylo...

Proto jsem hledal jiné řízení serv s důrazem na pomalý chod a snadné nastavení krajních výchylek pro každé jednotlivé servo. Rozhodně jsem zavrhnul digitální udělátory, protože přece k přestavníku za cca 75Kč nepřipojím DCC modul za dvě stovky, o centrále nebo ovladačích nemluvě.
Zoufalé pokusy o přímé ovládání motoru serva přeskočím, čímž se dostávám k úvahám o želvách (zamítnuto jako příliš komplikované) a zpět k servopřestavníkům.

image Druhým problémem se ukázala montáž. Při použití tvrdého 0.8 mm brka z přepínače k výhybce jsem nebyl schopen trefit polohu přestavníku pod modulem, kdežto měkký 0.6 mm drát zase na malé výchylce nehnul s jazyky. Po několika dnech pokusů vyhrál tenší drát uchycený v páce serva.
V další sérii přestavníků jsem po této zkušenosti udělal zásadní konstrukční změny s ohledem na maximální zjednodušení výroby. Jsem si vědom určitých konfliktů s teoretickými paradigmaty např. o pružném S členu na táhlu k přepínači, ale takhle to funguje nejen u mne, ale i u Libora, který si (zatím) nestěžoval.
A samozřejmě počítám s náhradou těch nejlevnějších serv za něco lepšího, ale při pokusech byl dosti velký odpad, tak jsem likvidoval primárně slabší kusy. :)

imageK ovládání serv jsem nakonec zvolil elektroniku pana Zajíce. Jeho "Ovladač pro 14 serv" dostal v průběhu letošních prázdnin na můj popud programové rozšíření o režim ovládání páčkovými přepínači, které slouží i jako indikace polohy.
Po prezentaci na fóru mi bylo vytknuto jednak samostatné ovládání kolejových spojek. Tím lze ušetřit tři přepínače anebo i tři serva, nicméně moje vize zpodobnění reality zůstává neotřesena u současného jednotlivého přestavování. Druhá výtka směřovala k absenci indikačních diod na ovládacím panelu. Na to lze říct jen tolik, že mně nechybí. :)

imageKvůli rozsahu stanice a umístění serv na čtyřech ze šesti segmentů jsem se rozhodl použít k jedné řídící desce čtyři desky výstupní. Vzájemné propojení potřebuje dva dráty sběrnice a dva napájecí, což jsem úspěšně realizoval pomocí UTP kabelů zapojených do patch panelu na ovládacím pultu. Z předchozího obrázku lze vyčíst, že pro data používám jeden pár vodičů, kdežto pro napájení dvakrát trojici drátů. S tím souvisí i informace o odběru a spolehlivosti - používám stabilizovaný zdroj 4.5V 1.5A. Pokud jsou všechna serva seřízena (pro provoz musí být!), aby nedrnčela a nepřejížděla krajní polohy, při zapnutí krátce kmitnou a je klid. Celá sestava funguje i při současném přestavování, aniž by potřebovala výrobcem doporučený 5A zdroj při 5V anebo silnější kabeláž...

Samotný ovládací panel lze umístit kdekoliv v dosahu UTP kabelů, nicméně jeho standardní poloha je u C segmentu (s přímými kolejemi), a to z obou stran. Za tím účelem lze v panelu snadno otočit plech s ovladači o 180° pro přehlednější obsluhu na každém setkání.
Jak je vidět, na panelu chybí spínače osvětlení a dalších ovládaných prvků. Plech s popisky byl poměrně levný, takže nevylučuji jeho kompletní redesign po dobudování stanice.