Továrna 03 - 2. díl

Napsal Radek | 17. října 2018

image Když jsem posledně psal o stavbě modulu továrny, byl ve fázi holé kostry. A v Luběnicích jsem ho představil už téměř hotový. Pokusím se tedy zaplnit ono informační vakuum a stručně popsat stavbu a její úskalí.
 

Podkladem kolejí je vždy překližka polepená 5mm korkem z Hornbachu. (Plát o formátu zhruba A1 měl zkrátka nejlepší cenu. A stavím z něj už roky.) Ostatní plochy jsem vyplnil šedým deskovým styrodurem různé síly. V nejnižsích místech ho bylo třeba vypodložit, protože krajina u okrajů padá pod úroveň podpěrných žeber. K lepení jsem použil tekutý polyuretan, s nímž je mnohem lepší domluva než s tuhým Soudalem 66A z předchozích projektů.

image Dál už klasicky - polepení ubrousky a nátěr hnědým Duvilaxem. Hlínu resp. písek jsem tentokrát nepoužil, protože na Továrnu padly veškeré zbytky foliáží a kanibalizovaných dioramat z mých zásob. Takže v popředí naproti výtažné koleje vidíme "Maliní", které bylo koupeno jako lesní podklad, ale odpovídá tak měřítku 1:35 a ne TT. Samozřejmě jsem ho poněkud probral...
Vedle výtažné koleje směrem k zídce okolo dvora vyrostl lesík ze zbytků borovic od Mnitky, smrků Model Scene a v nejnižším místě je doplněný kanibalizovanou foliáží "Lesní prameniště". Je zřejmé, že nejvíc práce dalo sjednocení přechodů a dosázení drobného křoví z vyškubaného maliní a merlíku MiniNatur. (Kdysi dávno jsem od Mnitky koupil tři mega balení po devíti stovkách a stále nejsou vyčerpána. Opravdu dobrá investice!)
Střední část a opačný konec modulu pokrývá znatelně menší travní plocha, kterou jsem převážně naflokoval a doplnil cestičkou - zbytkem foliáže "Násep" plus opět maliní a jakési křoví od Poláka.

image O stavbách jsem už psal na fóru. Továrna Auhagen, domek pro administrativu opět (a znatelně starší) Auhagen. Dláždění z kočičích hlav (pro změnu) Auhagen a konečně cihlová zídka okolo... ano, Auhagen, ovšem se sloupky z 3D tiskárny.
Protože deskového materiálu jsem použil opravdu hodně, řezal jsem ho na miniaturní okružní pile, kterou kdysi ve formě stavebnice prodával MIG motor. A díly přiléhající ke kolejím potřebovaly ztenčit, k čemuž se báječně hodila stojanová frézka Proxxon.

image Ale samozřejmě nejen vizuál tvoří funkční modul. Jak vidno a jak jsem už psal, veškerá technika je ve střední části soumodulí. Každá ze čtyř výhybek Tillig EW3 má svůj přestavník MP5. To byla tak trošku chyba, protože jsem chtěl podle svého zvyku odpínat nepojížděné jazyky, koupil přestavníky se dvěma kontakty a až potom zjistil, že kontakty mají špatnou synchronizaci a v určité fázi přestavení nastává zkrat. Na osciloskopu nepatrný záchvěv, nicméně IBX Basic to občas shodilo. Takže jsem jazyky připojil natvrdo a využívám jen po jednom kontaktu na srdcovku.
Samotné přestavování je naprosto bezproblémové a od zamontování nebylo třeba řešit.
Často je mi vytýkáno, že kolejové spojky ovládám (zbytečně) dvěma samostatnými přestavníky a přepínači. Vidím to tak, že v reálu se tyto výhybky ručně hází taky po jedné (byť ve vazbě na klíče) a zejména, při problému (který naštěstí ještě nikdy nenastal) nepřijdu o ovládání dvou vexlí současně.

Poslední odstaveček bude patřit 3D tisku. Vyrobil jsem tak úhlové výkližky a držáky nohou v jednom, vytisknul jsem ovládací pult i s popisky a hitem sezóny je tištěný odkládací pultík na ovladače s přihrádkami na vozové karty a rozpojovač. Nejkrásnější na tom je, jak zapnu tiskárnu a můžu jít dělat úplně něco jiného :D