Plumlov I. - what-if?

Napsal Radek | 3. prosince 2022

Když se na jaře roku 1889 začala stavět Moravská západní dráha v trase, kterou důvěrně známe, padla poslední naděje na přivedení železnice do Plumlova. Přitom původní koncese z roku 1886 počítala s trasováním právě přes Plumlov, Vícov a Ptení - to však bylo výnosem z roku 1888 změněno a přednost dostala stavebně jednodušší varianta přes Kostelec na Hané do Ptenského Dvorku.

imageZapomeňme nyní na skutečnost a představme si, že by z Prostějova vybíhaly koleje kopírující přibližně říčku Hloučela. V Mostkovicích -  kde tehdy těleso přehradní hráze ještě nestálo - by trať po mohutném náspu minula tehdejší rybníky a došla až pod plumlovský zámek. V těchto místech leží nevelká stanice, na jejíž západní zhlaví se napojuje vlečka soběsucké pily a trať se prudce stáčí k severu podél potůčku Roudník směrem na Vícov.
Východní zhlaví stanice bylo začátkem 20. století upraveno, protože Kostelec si prosadil svou a mohutně podpořil vybudování spojky z Plumlova do Čelechovic na Hané. Této trati byl dokonce předpovídán takový význam, že byla provedena jako průjezdná, kdežto na Prostějov vedla jen odbočka sloužící převážně osobní a místní přepravě...

imagePři pohledu na plán odbočné stanice, vás jistě napadne, že doprovodnému příběhu a současné zástavbě (včetně rozmístění průmyslu) odpovídá jen částečně. Ale kdo ví, jak by se situace v Plumlově po příchodu dráhy vyvinula.
(Námitku potenciálních škarohlídů stran nevyužití potenciálu a příliš krátkých dopravních kolejích předem zamítám. Nejdelší kolej má užitečnou délku 180cm a pokud to nebude stačit, vyrobím vsuvku. Naopak vjezdy jsem uměle prodloužil, abych získal místo pro vlečky.

imageStavbu jsem začal tradičně - prosbou stoláři, aby vedle v Kili koupil dvě tabule 12mm překližky a naformátoval je na obdélníky podle dodaného nářezáku. Poté jsem podle šablon z 3D tiskárny orýsoval čela a žebra, abych mohl strávit několik odpolední vyřezáváním oválných kapes. Nakonec jsem to všechno sešrouboval, vytmelil, vybrousil a natřel syntetikou. Tentokrát, na rozdíl od Trnávky, je vše v černé.

imagePrvní nátěr slouží hlavně k uzavření povrchu materiálu. Do modulů se bude řezat a vrtat, při stavbě a přehazování z místa na místo určitě utrpí spoustu šrámů, takže o krásu teď rozhodně nejde. Nenatřené zůstaly pouze vrchní plochy, na které přilepím celoplošně podkladový korek. Pouze podél hran, kudy budou přecházet kolejnice z modulu na modul, položím pásek stejně silné překližky k pevnému zakotvení krajních pražců (a prutů).
Fotka prozrazuje i sčepování vnitřních čel nádraží. Tentokrát jsem nepoužil značkový Hettich, ale úplně stejný no-name produkt za čtvrtinovou cenu. Tak uvidím, jestli najdu rozdíl...

imagePoslední fotka ukazuje složení celého nádraží. Stavbu jsem kvůli mrazu i místu přesunul do vytápěné dílny. I tak je to natěsno, nádraží má 470cm, dveře dovnitř neotevřu :)