Začátky

image Inspirací pro budování Vrahovické zahradní dráhy byly bezpochyby návštěvy v Mladějově a ve Zbýšově. Následovalo zakoupení Bauerovy knihy Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství.
Na zahradě jsme zrovna opravili jezírko a bylo potřeba vyřešit jeho okolí. Skalka se stromečky a železnicí vypadala jako dobrý kompromis.
 

image Tedy úplně na začátku to vypadalo takhle zeleně. Potom následovala úvaha o jednoduché osmičce (položené nad úrovní hladiny jezera), tyčky, provázky, následně násep ze odpadního materiálu a v něm úzké šachty vysypané hlínou pro stromečky.
Mezitím jsem samozřejmě řešil vozový park, lokomotivy a kolejivo.
 

image A dostávám se k první, ale naprosto zásadní chybě. Volba kolejiva a dodavatele. Německá firma Regner tehdy nabízela zajímavou sérii modelů úzkorozchodných dieslových lokomotiv a vozů. Vyloženě kousky, které se v reálu proháněly na našich průmyslových drážkách. Dokonce na úzkém modelovém rozchodu! A to je právě ta Achilova pata - na 30mm kolejích jsou dodnes snad jediní na světě. Navíc, v době, kdy nákupy ze zahraničí nebyly tak úplnou samozřejmostí a e-shopy teprve začínaly, měli u nás jediného distributora, který ovšem tou dobou začínal pracovat na projektu brněnské parkové dráhy a nestandardní Regnerovu úzkou vlastně vyprodával.

image První nákup obsahoval 15m flexi kolejiva ve formě prutů a kraťoučkých pražcových polí, dále sedm výhybek, kokomotivu, dva vozy, trafo a ovladač. Loko a vozy byly dodány taktéž v rozsypu.
Na zahradě jsem to plný nadšení naohýbal a zkusmo položil mezi čerstvě zasazené stromky. Pospojování kolejí a výhybek bylo otázkou hodiny či dvou a mohlo se jezdit!