Decauville 020T - pojezd
Napsal Radek | 31. prosince 2020
Stavbu lokomotivy jsem začal pojezdem podle originálních výkresů. Plechové díly jsem nechal vypálit laserem v místní firmě a než mi je dodali, objednal jsem spojovací materiál a začal vyrábět drobné součásti.
Chris založil svůj videoblog na ruční výrobě. Já naproti tomu budu využívat již zmíněné řezání laserem a sám mám k dispozici jak soustruh, tak i malinkou frézku.
Předchozí fotka ukazuje základní díly pojezdu s namontovaným odpružením. Jeho výroba byla protipólem hrubých výpalků a rozpěrek. Základem je dutý červík M5 s vnitřním závitem M3.5m, vloženou pružinou a "palcem" odtlačujícím nápravové ložisko v kluznici.
Ostatně to je přesně důvod, proč mě lokomotiva baví - stavitel si může vybrat a podle momentální nálady, podmínek, dostupného materiálu a spousty dalších okolností pracovat na různých sestavách vyžadujících rozdílný přístup a výrobní postupy.
Dalším krokem byla samozřejmě (elektro) motorizace. Při ní jsem se snažil maximálně zachovat a využít konstrukci "parního" pojezdu. Vypustil jsem excentrem poháněnou tlakovou pumpu na doplňování vody do kotle a na její místo vložil motor Piko. Původně byly v plánu motorky z rozebraných tiskáren, ale 25mm verze je slabá a na malé napětí, kdežto 37mm verze se nevejde mezi bočnice. Naproti tomu, Piko má průměr 29mm a hřídel se šneky na obou koncích, navíc v rozteči mých náprav - značka IDEÁL! Potřebná kola se šikmým ozubením vyrobil JoVa, za což mu znovu děkuju.
Motor je schovaný v odpruženém plastovém domku. Ten jsem nejprve soustružil jako tvarovou dutinu, poté rozpůlil a ofrézoval. Mezi bočnicemi je 32mm, takže šrouby okolo motoru musí mít zapuštěné hlavičky... a to je vlastně jediná změna oproti původní verzi.
Současně s uložením motoru jsem vyrobil spojnice a jejich bronzová kluzná pouzdra. Nejprve napřesno a v nevytápěné dílně to krásně jezdilo. Po přenesení do tepla se ale pojezd "kousnul", takže jsem všechna pouzdra znovu na soustruhu stáhl o pár desetin, abych mechanismus uvolnil a předešel budoucím problémům.
Velmi mě těší, že motorizace nenarušuje boční profil lokomotivy. Překrytá oblouková dráha, stejně jako nevyplněná díra d3, patřily náhonu vodního čerpadla.
Kdyby se kombinace samostatně odpružených náprav a motoru neosvědčila, šel bych cestou továrních výrobců a nový pohon vyrobil jako kompaktní blok schovaný mezi bočnicemi. Doufám ale, že to nebude potřeba...
Opravdu to jezdí...